Do nového roku jsme si dali za předsevzetí, že budeme psát víc článků. No je konec ledna a ještě jsem ani nenapsal, jak jsme se měli o Vánocích a to už mám v hlavě minimálně dva další články.

o

No ale hezky popořadě. Na Vánoce se vždycky těším, je to čas kdy si odpočineme. Nemáme to jako možná většina lidí ve stylu, "jsou Vánoce musíme umýt okna a udělat generální úklid". Jo stres si na nás moc vyskakovat nemůže. Takže stromeček jsem na Štědrý den uříznul na zahradě, půlka tam ještě zbyla na další rok, naházeli jsme na něj nějaký věci co se třpytěj a blikaj a bylo hotovo. Na oběd nám přijeli rodiče a přivezli řízky a bramborovej salát, protože my kapry ne e. Prostě klídek.

IMG 3149

Protože to byly první Vánoce pana Mimse, tak jsme s dárky moc dlouho nečekali, aby nám z toho nevynesl spaní. Ikdyž si to člověk moc nepřipouští, tak si ten okamžik nějak představuje. Já se vždycky těším, co řeknou lidi na dárky, které jsem vybral. Fakt se nad tím snažím vždycky zamyslet, protože sám nemám rád zbytečnosti. No jak se dalo předpokládat u Bena měly největší úspěch barevný krabice od dárků. To co bylo vevnitř ho moc nebralo, ale krabice? Tsss to je věc.

Měli jsme v plánu pár tréninků, ale nakonec jsme byli střídavě tak trochu nachcípaný, takže jsme je skrečli.

IMG 3147

Pár dnů po Vánocích jsme vyrazili s našimi kamarády Votre Plaisir na nějaký čas do Mikulova abychom tam mohli oslavit Silvouše. Byl to náš první delší výlet s ďáblem, takže se vracím opět k těm představám. Samozřejmě bylo všechno jinak. Ben vytrženej ze svých denních rituálů v jednom pokoji s námi, hmmm dost dobrý. Samozřejmě jsme to měli celkem aktivně pojaté, takže jsme chodili po městě, občas někde sklenka, zpátky na pokoj, nakrmit zvěř, dát se dohromady a tak pořád dokola. Ben pěkně vyspalý, my pěkně nevyspalý. Ale bylo to super, jiný než si to člověk představuje, ale super. A konečně jsme se taky dostali k našim milovaným přátelům, kteří nám vždycky moc chybí.

image1

Trošku jsme Mikulov prošmejdili, tak se teď podělíme o zkušenosti. Mikulov je nádherný městečko. My ho známe, protože se do téhle oblasti každý rok vracíme za přáteli. Jednoznačně doporučujeme k návštěvě. Bydleli jsme v hotelu GALANT, což je v podstatě jeden blok baráků předělaný na hotel. Je baby a dog friendly s milým personálem. Večer jsme si dali vířivku hezky na střeše, se šáňkem a budícím se Benem v kočárku. Byla to vlastně skvělá otužovací kůra.

IMG 3119

No a jelikož jsme nenažraní, tak stručný popis toho co jsme vyzkoušeli a kam jo a kam spíš ne.

 Vinotéka Volařík , tam chcete. Nejmilejší paní na celém světě, vám dá ochutnat skvělých víneček a sýrů. Taky jsme to tam zakempili na oslavu Nového roku že jo. Více >>

 Bistro kuk , je skvělý. Pro kafaře v Mikulově moc míst není a tohle je v podstatě jediná volba. Dobrý kafe, fajn mňamky, minimalistický design. Návštěvu doporučujeme v plavkách, protože tam bylo šílený vedro, ale fakt šílený, holky za barem musely být jedny z těch, co se nepotěj a je jim furt zima. Ale velmi, velmi doporučujeme. Více >>

 Galerie Závodný , zastávka na rychlý kafčo. Druhej podnik, kde kafe ujde, není to top, ale chutná. Kuk je na tom o dost líp. Ale když máte cestu okolo, tak se můžete pokochat pár obrazy, ohřát se, pohoda. Tím to s kafem v Mikulově fakt končí. Zbytek je standard, jako myslím normál, ne ta káva, ikdyž kdo ví. Více >>

 Sojka & spol , no, tak sem lidi fakt ne. Víme jak je to myšlený, pokus o luxusní kuchyni a vyšší gastronomii. No, což o to, jídlo vlastně docela šlo. Co to ale táhne dolů je obsluha a to, že hodně. Zkvašená marmeláda není takovej průser, ale člověk, který vám nedá na vaši poznámku žádnou zpětnou vazbu je prostě špatně. To, že na něco v restauraci upozorníte přeci není žádné nafrňování, ale minimálně informace pro kuchaře aby si to zkontroloval. Hlasité nazdar ty faš..ne kamarádovi, asi taky uplně nepatří do úst obsluhy na takovém místě. Někde v hospodě je mi to putna, ale tady je to prostě divný. No a tečku udělal holubí pán….dál nebudu rozepisovat, to už bylo fakt moc. Dýško zero, jakože nula. Možná jsme měli jen smůlu, ale sem už nikdy. Více >>

 Bistro Drogerka , neutrál. Pokud ti nevadí ospalá obsluha, tak je to vlastně v pohodě. Třeba na rozchod s holkou, melancholickou náladu nebo tak. Jídlo fajn, designově fakt hezký. Na dezert nedošlo, protože jsme tam prostě nemohli vydržet. Více >>

 Irish Pub O’Hara , super. Skvělý jídlo, dobrý pivko. A ani jídlo v plastovejch věcech s plastovejma příborama nám to nezkazilo. Šlo totiž o novoroční meníčko, které bylo podáváno i na ulici, takže chápeme. Prostě fajn. Více >>

 Marcel Ihnačák restaurant v hotelu Tanzberg , táááááák tam taky ne, aspoň za nás. Já bych to nejradši popsal jako turistickou past. Jídlo docela ok, dezerty nic moc, Týna tam měla snad nejhorší cheesecake ever. Obsluha ospalá. Celkově vlastně bez dojmu, bez prožitku. Škoda. Ale někomu se tam může líbit. Více >>

No a příjemné překvapení na závěr,  hotelová restaurace Galant . Tak dlouho jsme se vyhýbali, protože hotel, víš jak, až nás to samotné překvapilo. Jídlo fakt super a obsluha také. Více >>

No tak toť vše k žrádýlku, máme prostě rádi, když to celé zapadá a funguje a hlavně to lidi dělají srdcem. To vše se pak odráží na jídle a vašich pocitech.

IMG 3120 

No a kam na procházku? Celý Mikulov je nádherný, takže určitě brouzdejte, třeba na zámek. A potom jasná povinnost - výšlap na sv. Kopeček. Ten výhled opravdu stojí za to.

Konec hlášení.

 

Petr
Autor: PetrEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
O autorovi
Pohyb mi musí dávat smysl. To je moje heslo a trvalo mi dlouho než jsem na něj přišel. Byl jsem lenoch, který se tu a tam snažil o nějaký sportovní výkon. Zlom přišel až s první zkušeností s kontaktními sporty, do kterých jsem se zamiloval a právě to mi pomohlo odstranit mou averzi k pohybu a sportu. Zkrátka pokud něco děláte jen z nutnosti není to ono.