V dobrém i ve zlém, tak jsme si to slíbili. Tenhle slib jsme si dali už dávno před svatbou, beze slov. Když někoho milujete, tak to prostě je. Svatba byla jen stvrzení, posun, neočekávali jsme od ní změnu života.

rodina

V dobrém i ve zlém. Vy kdo nás sledujete, asi víte, že si Týna přervala achilovku, nenatrhla, přervala. Jak málo stačí a život se ti obrátí vzhůru nohama. Měli jsme jet na naši milovanou Moravu na hody. Já zrovna připravoval palačinky, protože neděle je náš palačinkovej den. Telefon, „přijeď pro mě“. Ten pocit…něco je špatně. No a pak už to jelo, Týnu si nechali v nemocnici a mně bylo jasný, že od teď jsem máma já :D.

Takže dva dny full time s Beníkem, kterej je prostě boží. To je v pohodě, postarat se jsem zvyklej už od začátku. Konečně jsem si tu mojí holku milovanou přivezl domů. No a jestli jsem někdy říkal, že to, že se nám narodil Beník mi hezky ten denní čas vyplnilo na 100%, mluvil jsem ve skutečnosti asi tak o 10%.

invalida

Je to prostě masakr, náš dům je, slušně řečeno, velmi členitý….no prostě schodů jak nas*@#$! Týnka má na 6 týdnů vystaráno a na nohu nesmí šlápnout. Tím odpadá jakékoliv nosení Bena kamkoliv.

Takže vařím, peru, myju malýmu flaštičky, koupu (oba), přebaluju, nosim věci z jedný strany na druhou, píchám injekce….prostě všechno pro tu mojí královnu, aby měla co nejvíc klidu na uzdravení. Do toho si občas střihnu ještě nějaký ten trénink a každý den tu naší aktuální výzvu.

Jsem utahanej, ale víte co? Hrozně mě to baví. Jsem rád, že to můžu dělat. Když měla Týna obavu z toho, že zůstane v nemocnici, že teď bude trochu omezená v pohybu, když z toho byla smutná, řekl jsem jí jen „To je život, nic se neděje. Já to zvládnu, ty se soustřeď, ať se brzy uzdravíš.“

kamosi

A tak to zvládám. A jsem rád. Samo mi to ukázalo, že jsme zástupní, že držíme spolu. Když jeden nemůže, druhý beze slova zastane jeho místo. Starání se o Bena se tak teď přelilo více na mou stranu a já si uvědomil, že jsem byl předtím trochu línej. Že jsem zkrátka spoléhal, že Týna bude každý den doma, že když se mně nebude chtít, ona se postará. Jsem rád, že tahle pohodlnost je pryč. Odemyká to nová dobrodružství, nové pocity, sounáležitost.

Cítím, že držíme spolu. Jsme rodina, jsme smečka, spolu jsme silní.

Petr
Autor: PetrEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
O autorovi
Pohyb mi musí dávat smysl. To je moje heslo a trvalo mi dlouho než jsem na něj přišel. Byl jsem lenoch, který se tu a tam snažil o nějaký sportovní výkon. Zlom přišel až s první zkušeností s kontaktními sporty, do kterých jsem se zamiloval a právě to mi pomohlo odstranit mou averzi k pohybu a sportu. Zkrátka pokud něco děláte jen z nutnosti není to ono.