Jou, jasně, zase to bude o prckovi. Aktuální téma. No tak minule jsme skončili někde po porodu, teď budou prckovi 2 měsíce tak se mrknem na nějaký nový skills, co člověk získá.

o

Jak se změnil můj život po narození Benedikta? Hele na začátku vůbec, dobře jsem spal, žádnej kvalt, kámoši pohoda. Pak jsem si je ale přivezl domů :D.

Jasně ohromná radost, že je mám konečně doma. Konečně z cizí porodnice, do klidu, pohody, do té naší oázy, kterou jsme si s Týnou vytvořili. No a pak to začne. Můžu říct, že první 4 dny jsme byli úplně v prdeli, hlavně se sílama teda. Beník byl super, hodnej, ale na co se připravit nemůžete, jsou zkrátka nové procesy, co si musíte nějak zautomatizovat a to bych řekl, že je největší problém v začátcích.

Full

Jedna postýlka v ložnici, ok, druhá v kuchyni, kde, támhle nebo támhle. Jdeme koupat, jak? Na zemi, na stole, juhůůůů nezapomněli jsme žínku, do háje, kde je ručník. No a tohle všechno ti dokáže na prvních pár dnů zamotat mozek tak, že jsme kolikrát večer sedli a říkáme si „Hele jako super, že mladej má všechno, ale my jsme dneska měli jen jeden jogurt :D“. Zkrátka nezapomeneš na nic, až zapomeneš sám na sebe.

První měsíc se asi tak připravte na to, že budete prostě roboti. Mateřská a otcovská láska? No někdo tvrdí, že je to tam hned. Nám to chvíli trvalo, nebo spíš člověk zkrátka neví. Jasně, že ho máte rádi, ale je to ono? V nás se míchaly pocity, euforie lásky s okamžiky, kdy bychom si nejradši ustřelili hlavu. Asi je to normální a každý to má úplně jinak. Takže nás berte s rezervou.

17

Zjišťuješ, mapuješ, co se mu líbí, co ne. Co ještě není v tom nastaveném systému dokonalé.

Po prvním měsíci, když se na mě Ben poprvé usmál, jsem věděl, že je to všechno správně a bylo jasné a skálopevné, že ho miluju celým srdcem (stejně jako moji ženu, já mám totiž srdce dvě....jako chobotnice).

Jsem ten typ táty nosiče, jedu si tu svojí teorii, že děti se rodí nedonošené, tak je pojďme donosit. Máme všechny možný věci v čem ho nosit na sobě a to se Benovi moc líbí. Má všechno z první ruky, zvuky, pohyb, teplo, bezpečí. Je spokojený a tak to má být. Občas narazíme na názor, že si ho tak rozmazlíme atd atd. No vždycky mě dojme, když mi někdo říká, že měsíční miminko dělá něco naschvál. Lidi jako vážně? Naschvál? Jsem rodič a mým úkolem je být tady, když je potřeba.

FullSize

Takže dvě rady na závěr

Ve stínu prcka nezapomínejte sami na sebe a jeden na druhého.

Ve své výchově si udělej tlustou čáru, přes kterou ti nikdo nesmí. Názorů uslyšíš hodně, lepší a nebo taky totální kraviny. Řiď se tím, co ti říká srdce a ne tabulkou, která říká, že tvoje baby má být takové či makové. Všeobecně bych do úplných začátků doporučil méně mozku více srdce.

Petr
Autor: PetrEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
O autorovi
Pohyb mi musí dávat smysl. To je moje heslo a trvalo mi dlouho než jsem na něj přišel. Byl jsem lenoch, který se tu a tam snažil o nějaký sportovní výkon. Zlom přišel až s první zkušeností s kontaktními sporty, do kterých jsem se zamiloval a právě to mi pomohlo odstranit mou averzi k pohybu a sportu. Zkrátka pokud něco děláte jen z nutnosti není to ono.